neděle 17. července 2016

Knihy, které jsem kdysi četla a chci si je v brzké době připomenout/1.díl



Nevím, jestli je to jen moje "úchylka", ale při pořizování knihy vždycky zvažuju, zda si knihu budu chtít přečíst alespoň dvakrát. Proč bych si jí jinak měla kupovat, když si jí můžu vypůjčit v knihovně? Přiznávám, tuto otázku si pokládám záměrně. Snažím se neutrácet více než je třeba, což mi moc nevychází, ale nějak se krotit musím.
Mohla bych ještě dodat, že před koupí si samozřejmě nemůžu být jistá, jestli mě kniha zaujme, ale podle anotace, autora nebo ohlasů můžu odhadnout, zda je pro mě vhodná.


·        Den, kdy jsem se naučil žít - Laurent Gounelle
Před pár lety jsem si od kamarádky půjčila knihu "Muž, který chtěl být šťastný". Byla jsem z ní natolik nadšená, že jsem si musela přečíst i další knihy právě od Gounellea. Pokud mi nic neuteklo, tak bych měla mít přečtené všechny knihy, které od mého oblíbeného francouzského autora vyšly v češtině.
Z autorovy tvorby mě nejvíc zasáhl "Muž, který chtěl být šťastný", kterého mám již dlouho na svém imaginárním knižním wishlistu. Vlastně ani nevím, proč jsem si ho ještě nepořídila. "Den" obsahuje spoustu myšlenek, které si potřebuju oživit. Možná mi to neuvěříte, ale domnívám se, že mi tahle kniha v jedné chvíli napomohla ke krůčku, které posunul můj život k lepšímu, což můžu říct zatím jen o literárních dílech od Gounellea.
·        Harry Potter a Ohnivý pohár - J. K. Rowling
Ano, i já se řadím mezi bezmezné fanoušky ságy o mladém kouzelníkovi. Sice už nelítám s přáteli po venku a nemíříme na sebe větvičkami (čti hůlkami), ale i tak mě vše kolem Bradavic nepřestává fascinovat.
Čtvrtý díl jsem bůhvíproč jako jediný kdysi dostala a shodou nešťastných náhod ho nechala na stromě zmoknout. Ano, čtete správně, na stromě, taky to teď nechápu. :D Na fotografii vidíte kamarádčinu knihu, která je tak zlatá (myšlena kamarádka), že mi občas vypůjčí nějakou tu knihu. Předchozí tři díly jsem během chvíle přelouskala už v minulém roce. Jen na Pohár se pozapomnělo.
·        Sestra - Rosamund Lupton
Tento thriller mě naprosto dostal. Oblíbila jsem si Luptonové styl psaní, který není nijak náročný pro koncentraci, což mu ovšem neubírá na zvláštním, osobitém kouzlu. Je pravda, že se poněkud lépe rozepsala ve svém dalším románu. V Plamenech bych doporučila všem matkám nebo těm z vás, kteří jsou krapet vyspělejší než já, mě bohužel téma matky a silnému mateřskému poutu natolik nezaujal.
·        Letopisy Narnie - Čarodějův synovec
Au, tak tuhle knihu jsem četla kdysi hodně, hodně dávno na základce z donucení. Tenkrát jsem si jí příliš neužila, ale pamatuju si, že se mi nějaké pasáže líbily, tak jsem zvědavá, jaký budu mít na 1. díl názor po letech.
·        Moje velká kniha pohádek
V jednom z předchozích článků jsem se zmiňovala, že miluju pohádky, přesněji, že na ně ráda koukám. Tak proč si je taky nepřečíst. Do autobusu jí tahat nemíním, ale taková pohádka před spaním není ani ve dvaceti k zahození. :)
Už se nemůžu dočkat, až otevřu první stránku jedné z výše zmíněných knih. Jen mám menší problém, nevím, který "pán" půjde první na holení. A co vy? Vracíte se rádi k již dočteným knihám nebo na ně jen necháváte padat prach?

3 komentáře:

  1. Letopisy Narnie bych si také ráda připomněla =)
    http://fantasyalatriel.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Letopisy Narnie a Harryho bych si také ráda připomněla :) Je to už dlouho, co jsem je četla :) Hezké čtení :)

    OdpovědětVymazat
  3. Sestru bych si chtěla také pořídit :)
    Od autorky mám její druhou knihu- V plamenech. Ještě jsem se k ní ale bohužel nedostala :(

    OdpovědětVymazat