úterý 8. prosince 2015

Irena Dousková – Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák/ Recenze



Poslední dobou mi shodou okolností prošlo rukama dost zajímavých děl současných českých autorů. Rozhodla jsem se je a hlavně jejich práci postupně představit pomocí recenzí. Vždy vyberu dvě autorovi knihy, které ohodnotím v jednom článku.

Podzimními dny jsem se prolenošila ve společnosti Hrdého Budžese, kterého jsem po přečtení vyměnila za Oněgina. Doufám, že dojmy z knihy ještě nestihly vyprchat a právě proto začínám právě s Douskovou.

Hrdý Budžes

O této knize jsem něco málo zaslechla už na základce. Podle mého názoru, je nejvhodnější si tuto knihu přečíst v osmé, deváté třídě. V tomto období je většina dospívajících schopna propojit obsah knihy s totalitním režimem v naší republice a zároveň se ještě plně vcítit do názorů děvčátka, které příběh vypráví.

Jak už jsem naznačila v předchozích řádcích, kniha nás přesune do dob komunismu v ČR, což nejen pro Helenu Součkovou, hlavní hrdinku a zároveň vypravěčku, byla těžká, smutná doba, kterou ale doprovází dětská radost ze života. 

Na autorčině stylu psaní nejvíce obdivuju, že dokáže podat tragické události s ironií, tedy donutí člověka nejen k zamyšlení, ale taky k pousmání.

Hrdý Budžes se od druhé knihy liší zejména kontrastem vidění světa děvčete a jejích rodičů. Helena kouká na svět, nevinnýma dětskýma očima, její rodiče, kteří mají velké problémy se systémem, ho naopak vnímají realisticky.

Oněgin byl Rusák

Další kniha je volným pokračováním Hrdého Budžese, ale bez problému s ní můžete i začít.
Styl psaní ani téma se příliš nezměnili, tedy spíš vůbec. Rozdíl je v tom, že tentokrát je Helena už v maturitním ročníku, její starosti, radosti, vnímání světa jsou tedy naprosto rozdílné.

Opět autorka neopomněla smutné scény okořenit ironií, kterou na jejích knihách zbožňuju. Právě díky ní a poutavému příběhu se kniha dá lehce zhltnout během víkendu. Já si jí šetřila po delší dobu, občas si dávám během čtení knih přestávky, abych se mohla lépe vcítit do jednotlivých pasáží. I přes velkou dávku humoru Vás kniha donutí k zamyšlení a zvlášť konec mě dostat natolik, že jsem hledala kapesník a to patřím mezi tu menšinu, co nebrečela ani u Titaniku.

1 komentář:

  1. Jeee! Hrdého Budžese totálně žeru. Nemá to chybu. A to divadlo s Bárou Hrzánovou je taky moc povedené. Já jsem měla možnost poznat paní Douskovou osobně. Byla u nás na jednom semináři z literatury a je to kouzelná paní. četla nám i kousek z jedné její knížky a bylo to fakt super :)

    http://lifestylebykej.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat